I believe in the kindness of strangers

Spím v dopravních prostředcích. Občas si i na někoho i položím hlavu. Nebojím se. Protože si myslím, že nemám čeho.

my se nesloučíme, MY se rozloučíme.

„Je mezi námi chemie“  - „A mě asi vomyje“ napadlo mě, když jsem si zprávu přečetla.

Když zavzpomínám na psychologické články z Brava Girl a Cosmo Girl, všechno to do sebe zapadá, chcete-li sbalit muže, stačí jen kývat a občas prohodit „Vážně?“

Nicméně zároveň je to varování pro všechny sběratele freaků jako jsem já, kteří si v duchu říkají „No to snad není možný“ a zároveň jsou strašně zvědaví, jak se tohle ještě může vyvíjet.

co tě neposune, to tě přiblíží

Existuje-li něco, čeho se děsíte nejvíc na světě, udělejte to.

psychiatry

today I made a brand new experience. I laid on the floor of psychiatric clinique. 

I went there as a volunteer to take a EEG examination to be in a control group for OCD research but as I overslept and didn't have a breakfast I suddenly felt weak and end up on the floor. It was extremely embarassing and they had to call a doctor and the doctor told my, that he was surprised that I was a volunteer, he thought I was a patient. I felt so ashamed. I left the clinique with a waterfall of tears and wanned to cry all day for being so weak, for risking so much for not being able to handle my new life on my own. And than it got better. A friend of mine helped my with nice words a cup of coffee helped me with my blood presure and I started to work on a pretty cool presentation for tomorrow. But sometimes I see my life as a sick joke. I never though I would collapse and if...not on such a wierd place. But life changes....

Tea Cher

Today I woke up and felt the well known pain under my heart. I was scared. I was doing my best to find a will and I got up. Went to bathroom and then went to school- for the first time as a teacher.

I am not a class teacher, that for I was just running all around the building and learning how to put the overhead on. How to test, how to evaluate...how to survive...

I still haven't met my future students but I already heard the voices behind my back saying "That must be the new one.". I didn't confirm. So I still can escape...I guess.

Wish me good luck.

odpověď bude: to mi řekni ty ;)

Je friday night a já měla pocit, že bych měla být venku. Ne venku jako s kámošema v hospodě filozofovat o těžkostech bytí, myslím jako "Co děláš v pátek večer?" "A ty?" "Já se ptal první" "Zveš mě na rande?"...takhle nějak venku!!

Chvíli na mě padla depka, že nerandím, že jsem citově zamrzla v nevydařených vztazích a nezkouším nic novýho, že nikoho nepotkávám a že...co když se to nezmění, co když...co když už mě nikdy nikdo na rande nepozve. Neměla jsem odmítat toho a tamtoho? Ne, rozhodně jsem měla...ale už si ani nepamatuju, kdy jsem měla poslední první rande!

A pak se tok mých myšlenek dramaticky přeťal uvědoměním, že letos jsem dvě první rande měla.

RANDE Č.1.:  

- volal, že to nestíhá, že přijde o deset minut dýl..tak jsem se zdržela, abych na něj nečekala, dával mi sežrat, že mu to prej dávám sežrat

- celou schůzku mluvil jen o sobě

- litoval se a svěřoval se se svými depresemi a životní smůlou

- jedl a pil, já měla jednu sklenku

- následně zjistil, že neberou karty, kdybych to platila já, bylo by to prý trapný, takže si vzal peníze ode mne a zaplatil jimi

- cestou k němu jsme se stavili na baru,  řekl mi, že jsem strašně předvídatelná a nic spontánního nikdy neudělám

- abych to vyvrátila, tak jsem ho políbila

-  po polibku se zvedl a beze slova šel na bar zapálit si cigaretu

- po nějaké době mi řekl, že vůbec nejsem tak skvělá, jak si mě představoval, ale nemám si to brát osobně

RANDE Č. 2.:

-bylo dokonalé, vše bylo, jak má být, druhý den ráno jsme šli na snídani, na které se mnou plánoval děti a dovolené

- tři týdny cukrování jsme zakončili z mé strany poněkud nedobrovolným sexem

- dalších několik měsíců se ozýval sporadicky, aby vysvětlil, že nemá čas.

A tak jsem tak nostalgicky vydechla, že bych těch historek chtěla mít víc. Protože jsem mladá a chci chodit na ty večeře s holkama, kde se budem trumfovat, kdo měl nejhorší rande ze všech. Sezení doma je velmi bezpečná záležitost, člověk nemá důvod brečet, fňukat, kontrolovat 3x za minutu telefon...ale já chci žít a žít pro mě znamená líbat překvapené muže, stát vedle týpka a říkat si "tak teď ses právě škrtl z mýho sexlistu" platit účty a jíst pak gumový rohlíky, děsit se, že se mnou chce děti člověk, co si chce jen honit ego a nehonit sebe a sledovat, jak všichni společně skórujem a prohráváme na hřišti mezilidských vztahů. 

čekám jen až se někdo zeptá: "Co děláš v pátek večer...."

spinster&lunatic

život začíná ve třiceti, říká Marianne. No tak to už se nemůžu dočkat. Myslím, že tohle demo, co žiju teď, má stejně svůj význam. Zvažuju nějakou změnu jídelníčku, mám zřejmě víc potravinových alergii, než se dodnes zdálo. Nicméně jsem dneska zjistila, že palačinky z kukuřičného mléka, ach, nejen, že se nepřipalují, ony i lépe chutnají (Bože, proč si to tajil?)

Nicméně je pak problém jich nesníst dvacet a když se tak stane...ano, neni mi teď zrovna dobře.

Doufám, že v rámci této demoverze života podchytím víc aspektů, než jen zázraky kuchyně. Ta věc s muži mi začíná vrtat hlavou- neustále dostávám nemravné návrhy. Nabídka drahé večeře/masáže šíje/ zabezpečeného života nepadla ani jednou. Je to ve mně?

about 3 things I was absolutely positive...

Už jsem párkrát vyšla z domu a cítila září. Takový to vlhko a vzduch, kterej je odspoda teplej a shora studenej. Nebo naopak? Blíží se září a až bude, věci budou nové. Budu mít nový byt. Nové spolubydlící (aspoň 2/3). Novou práci (Nápověda: "Dobrý den, posaďte se"). Nový město (nikdy jsem tam nechtěla a najednou ...). 

Já myslím, že je to docela dost změn. Na to, že to bude za necelé 3 týdny, přijde mi to ještě docela nepředstavitelné.
Včera v noci jsem nemohla spát. Začalo to už večer, když jsem zjistila, že jsem z něčeho strašně nervózní, že se nedokážu soustředit na práci, a tak jsem si šla lehnout. Jenže nic. Vždycky jsem se zvedla a šla něco zkontrolovat a byla jsem si setsakramentsky vědoma svojí budoucí vrásky mezi obočím, měla jsem je totiž pořád stažené k sobě a dolů! Můj ustaranej výraz vol.1.
Moje bakalářka je pořád ve stádiu nula, a v úterý bych měla něco odevzdat. Není to tak úplně nula. Nula je počet napsaných slov, ale už k těm budoucím slovům mám pár stran poznámek. Ale pořád nezažívám to uspokojení z toho, že je to 7, dáme 1.5 řádkování, je to 9, dáme okraje 2-2, 4-2 a tradá je to 11...na tuhle fázi se hodně těším!

 Vím, že:

• za týden budu mít napsáno a odevzdáno
• za dva týdny budu mít podepsanou pracovní smlouvu a znát svůj pracovní osud na rok 12/13
• za tři týdny budu přestěhovaná a začne nová životní etapa

zní to jako sen.

update

můj život přerostl můj diář. Kvůli úniku plynu jím kupovanou čínu z krabičky. Když jím na čínu Katjes, chutnají jako kmín. Vzdala jsem intelektuální život a obarvila jsem si vlasy, hned po pedikúře. Něco z toho studí, z něčeho mrazí, ale ta čína mě hřeje.Nebloguji, svoje psaní si vybíjím na své bakalářské práci.

pac & kiss

lēogere

Recently I've read few blogs and seen few videos and there was this one topic: Boys are liars. I've never thought about it this way...I mean I naturally trust all people, in my family it was always a pleasure to be honest, especially when it was mean :/ yeah...but I've never came across liars and I always though that people prepare their lies- I do! When I have to lie for some reason it must be really good lie with details I must be able to believe I really am in the situation I am talking about so I never thought people may be able to create their lies on daily basis without thinking it over.

But it seems they are! 

I'll tell you a story. I was about to have a date with a boy who was kinda stranger for me, we had common friends but never really talked together very much...So a day before the date I did a bit of stalking on the internet and didn't find anything strange.The last thing that came to my mind was checking on his exgirlfrind's facebook. I didn't know her name well, so I was trying to find her profile among his friends. But she wasn't there. I really did freak out. He's a psycho!

But the date was all right (oh, he talked so nice!) and we were kind of honest to each other, telling very private things...and I told him about what I found out and how did I freaked out and so on. The natural reaction was he told me, that his ex is really nasty, she hates him and it was her, who removed him from hers FB friends (oh, moving story, isn't it. Yes, it isn't.)

As you maybe correctly guess...here comes the director's cut, we're moving in time to the future. I am ex, I am the one who is deleted.

Sooo two things: Don't trust guys, trust your first impression...

writing my thesis

• never break up with a native speaker before you translate all you need
• you can do anything unless it requires a brain
• sticks and stones may break your bones. Facebook may break your concentration
• caffeine worked on high school, university asks for a real will
• before you become a psychologist you must visit few of them

where're you from, where did you come from, honey

As I was a really awkward teenager I used to lie a lot. But only about myself.Of course (that doesn't count!)To look cool at my 14eens I claimed I have ancestors in Russia and I am gay (TATU era). 

 Today I feel I have really some imaginary connections to Russia because most of you readers are from there! Hello there!

 The headline reminded my of song I used to like a lot- listen to it HERE

to fulfill my oven...:)

I really don't know why am I still trying to bake. It always seems so easy but in the end everything is messy and the final product is uneatable. Not uneatable, it's not that bad but I don't eat it! Usually my mom comes and eats it all and very soon after she is upset for failing her diet but mom's not home so today I have only messy kitchen and cake in the own. It will stay there till it will be possible to use it as a gun.

this is it

palican can can a can

Today I did some shopping. It is a tough work since I'm spending summer by my mom in a small town where "a shop" means a place where grandmas go and nobody else. But there is a second hand store which I like for its sms-info-system and one-prize-for-all-items.

I had a serious dillema because I found a Ralph Lauren's sweater there (59 CZK) but pink and short and ugly....but RL!!!

It was a very exhousting morning and what I really fall in love with was this creepy little thing:

dovolila jsem si nepočkat

Dneska jsem měla milý telefonát.
"Ehm no tak jsme ukončili výběrové řízení a....jste dneska v Praze?" "Ne-e" "To nevadí. Ale já tu mám oba své zástupce, že bych Vás představil. Ukončili jsme výběrové řízení...a ...hm..rozhodl jsem se, že byste asi byla vhodná." "Já si toho moc vážím, ale už jsem přijala nabídku paní XY""Jak je to možný?! Ale já jsem Vám psal, že prodlužuju výběrové řízení!!! Jakto, že jste nepočkala?!" (Tomu se říká "vybírat až přebrat", pane řediteli...)

"Já jsem se rozhodla, že bych raději měla jen poloviční úvazek, vzhledem k tomu, že ještě pořád studuji." "Ale to přesně jsem vám chtěl nabídnout, kdybyste počkala. Počkejte, tak já jí zavolám, my se známe, ona nebude dělat problémy a půjdete k nám." "Nezlobte se, ale já s ní teď mluvila a řekla jí, že se mnou může na 100% počítat, nechci brát své slovo zpět. "Ale já vám psal email, že prodlužuji výběrové řízení, jak jste si mohla dovolit jí něco slíbit?!" (Moment, kdy to podělal ultimátně)

Chvíli předtím jsem poslala e-mail firmě, která mě také chtěla zaměstnat a teď jsem napospas paní XY, snad se mnou pak nějak nevyběhne.

A od 1.9. budu workin class heroin.

the day before tomorrow

I have work to be done.

Writing work! But its so boring that I'm just surffing on the internet, amazed by DIY websides though I know I won't ever realise any of those brilliant ideas.

My mind is...Pixies would be able to tell you where and all I enjoy are the images in my head. Tomorrow will be a very important day. I will get information which will change my future for the next year. Till that very moment everything is possible, after tomorrow somethings would be for sure. Ueee!

Right now I have a very special feeling. I'm somehow satisfied. You know...usually you make decisions and than carry the consequences and life is tough and everything goes the wrong way...but today I feel like:
All the decisions I've made were right, all the things I couldn't influence were for good reason.

co-ward

Literally hate myself right now for being such a coward!

there are three companies which consider me being their future employee and two of them are completely wrong. They send me e-mails to inform me what I need to prepare before starting working for them and I just don't want to dump them before I sign papers with the one I want to. But it's so unfair and stupid and ...yeah, hate myself for that.

having GILL or wanting MORE

Who am I gonna be? 

Can we influance this? I though we can't but...

People kept asking me questions such as why do you study so hard, why do you read so much, why do you love to have your coffee served in a library, why are you still seeing your grandparents though you can't stand them??? And my answer was always: I DON'T KNOW. But- Today I switched the TV on just to have some company during eating my fish fingers and The Gilmore Girls were on. And then BOOM, I was acting this way because I wanted to be a Czech Rory Gilmore, wth! Really, it was my teenage dream that, in a way, came true (be careful what you wish!).

That's why I got the idea that I can be who I wanna be (myself? pch, don't be silly).

I would like to be more nice. As a cheerleader on american high schools or most of the blond girls, I would love to be that nice to all people. I'd like to think less and enjoy life more. I'd like to close the open book my mind is to everyone and be a bit mysterious, such as Debbie--->

I want to keep my fragile mind and heart but don't show it everyone...

Hey, you know what...as I'm writing I try to think about a person, real or fiction who would I wanna be and can't find any. If there isn't anyone good enough, I can't be neither. 

Maybe I will just continue my Rory Gilmore career. I'm almost sorry I gave up on journalism so soon! Let's hope Rory just staied clever, witty, pure and a good girl. It isn't very practical for the real life (and trust me, this humor we both have is rather a curse...) but it was quite a good life. Had my Dean, my Jess, had my Logan...I guess it can only get better now!

medicine for my slow heart

Today I had an appointment at doctors.It took a while and cost a lot. I am still almost blind and the doc is still surprised that I don't mind. My argument "I don't need to see everything" doesn't sound strong enough...

Interesting fact was that though I had almost heart attack 10mins before the examination (had checked my bank account, missed 12.000) he told my blood pressure is almost low!

You know what it means. Yeah. Mooooore, much moooore coffee ;)

pětiletky

prvních 6 let života: věk předškolní, pak 4 roky 1.ZŠ, fail jak sviň, pak 5 let 2.ZŠ 100%ně směrodatná pro můj zbylý život, 4 roky gympl, 5let vysoká, zbývá 6 let do třicítky.

Můj život se dá takhle rozkouskovat. Ale ty uplynulý pětiletky byly odjakživa daný. Bylo jasný, že dodělám ZŠ, že půjdu na SŠ i VŠ, to jsem věděla/ plánovala/ udělala. Ta příští pětiletka začíná teď. Há. No idea. Může se stát cokoliv. Můžu ji prostudovat, propracovat, emigrovat, vdát se, stihnout odrodit tři děti i rozvést se. Nevím, co bude.

Když jsem šla do 1.ZŠ, představovala jsem si, jaká už budu velká. Když jsem šla z první do druhé ZŠ, rozhodla jsem se úplně se změnit. Před gymplem jsem si nechala dorůst vlasy, odhodila maskáče, koupila první kabelku. Před VŠ opustila přítele a odstěhovala se z domova. Nikdy jsem tak velký změny nechtěla, ale prostě se staly a já svoje pětiletky začínala jako novej člověk. Samozřejmě jsem nechtěla ty změny ani teď...no a vše je vzhůru nohama.

Docela mě překvapuje, že nemám žádnej plán. Asi jsem si podvědomě vždycky myslela, že se prostě vdám, nastěhuju do domu se zahradou a budu pilovat roastbeaf. Nesnila jsem o tom, jen jsem měla pocit, že to tak prostě bude. A hele, neni. Jsem dospělá, samostatná...a všechno je to nějak na mě...je na čase něco vymyslet!

to cook my own goose OR to cook

I tent to punish myself.

I usually stop doing all the things I like until I lose myself, start to seriously hate my life and the person I am without everything what makes me myself and than I naturally have to go back to the point zero and be myself again.

During the last month I lost 5kilos because I stopped cooking. I'm a good cook and I enjoy it. My life was poor without selfmade food.

Today I tried to explain to my little heart and soul that life will (somehow) go on. I prepered gnocchi and got that feeling that I am back in my old kitchen surrounded by those I love and nothing really happend at all.

Make yourself at least a cup of coffee! We all should move on...

what Karouac gave us

/\

Utopila utopie

U toho pila, pí je

Teď  je loví na  dně

Prý  je  love  na  dně

Každého    hoře     moře

A  hloubka je  prý o  pokoře.

about to use(,) (L) lano

Dneska jsem smutná.
Today I am sad.

single=bad

sleeping on a single bed is cool when you are travelling and taking cheap hostels. Sleeping on a single bed at home is more like "Babe, what about the handsome guy from neighbourhood?"-"MUM!!!"

Yeah, and suddenly the fact that my stuff don't fit together seems like I have single cups, single glasses, single cutlery and everything is my fault. And it is.

Partnership is about compromises and you can't make them forever. Once you are pretty full you should make something very selfish, not letting anyone help you and enjoy the possible fail fully too.

And now is my time. I'm failing in my baking attempts and thanks God I'm not having any others. On the other hand I'm very successful at meeting handsome guys. I see I got into the age when everyone thinks we can have intercourse based on a fact we both want IT. Don't really get it because once the guy is not able to give me more than just his physical energy and piece of his body (and only for a while!), I don't consider him to be a potential prince charming. And who less should be kissing me good night? Hell...this is going to be a deal!

not your mummy, sorry

Todaaaay I did a bit of baking! yeah. Housewife. yeah. And all I want to say is : Fuck you macarons, seriously fuck you. Are you trying to look interesting or what?! I'm not going to continue this fucking deal forever! Was it a game? If so, go and die in the own you little bitches, I am disappointed!

I guess I won't stop till I will have this at home. And yes, this situation will be real after spanding a huge money at Paul's.

tot too

Včera jsem jela autobusem ze Strakonic a projížděla jednou zatáčkou, ve které jsem se kdysi modlila, ať nabouráme a celá rodina zahyneme. Tenkrát jsem upřednostňovala jednoduchá řešení. Začala jsem pak přemýšlet o knize, kterou jsem nechtěla dočíst, byla totiž o tetování a to mě nezajímalo (John Irving: Until I find you).

Když jsem byla mladší, chtěla jsem se nechat tetovat, ale nemohla jsem vymyslet něco dost významnýho a „mýho“, abych to chtěla mít na těle po zbytek života bez ohledu na to, kým budu. Včera mě napadlo, nechat si na zadek vytetovat „SEM NE“ , ale muselo by to být tiskace, aby díky nějakýmu blbýmu fondu někdo nemyslel, že je tam „SEMENO“ a nemělo to opačný efekt.

Yesterday I took a bus from Strakonice and went through one curve where I once prayed for our family to crash and die all together. In those times I preferred simple solutions. I started to think about a book I didn’t want to read because it was about tattoos and I didn’t find it interesting  (Irving’s Until I find you ...until I find you interesting-maybe?! That would explain its 800 pages, it may take a while).

When I was younger I wanted to get tattooed but I couldn't find motive significant and “mine” enough to want to have it on my body till the very end of my life. Yesterday I got the idea of having “NOT HERE” on my butt but then I found out it can be quite misleading in Czech.

Unbroken heart

As I wrote I had plans with my ex and now I'm plan-less, I want to say I'm PAINLESS too. And penniless...but that's different story and the word sounds almost like "penis" to me so let's move to the point..

I had a pretty good relationship with a boy who was my lover and the best friend. One day it started to fade away, at this age people are very changeable, you are exploring (and exploding) and finding new possibilities...and you can change very quickly into a quite different person. And we changed. I should had known it already two years before when we were on a holiday by the sea and kids called us  “Edward and Bella” that was actually the first sign that I will change and he will never get suntanned.

I just wanted to make clear that I’m not broken-hearted, only broken-planned. We split up very slowly, in a pretty nice and polite way. The main problem is that the person who I am now is not capable of creating a new pair with someone else and not able to figure out all the other aspects of life- job/ school/ flat/ tooth brash/ haircut/ socks. Sucks. 

Correct mistakes (?)

How big mistake is to be incorrect?
When thinking about the blog address I looked in my library, saw to Manon Lescaut book and wrote it down (incorrectly).
Than the name of the blog- my favorite line from the book. Ok.
And than the decision to write in English. Most of the blogs in Czech or Slovak I've read were in both languages, quite practical I thought, but tough work.
So I have a Czech name, incorrect address and I write in English (incorrectly too).
I thought to myself: You can easily delete it and start again- BUT then I realized that THIS style is pretty me. I'm doing everything in rush, I don't like checking my ideas with dictionary I don't like censoreship and redoing what was once complete.
What do you think? Are you the same? (just begging for some interaction)

Be ing

Some people try so hard to be SOMEBODY. I don’t actually see the point because everybody is, isn’t (s) he?  I’ve decided to be a writer but after a very short period of time I realised that I would be a bad one. I don’t have a wide fantasy and want to keep my experience secret...so I just stopped. Stopped and waited for a sign. Than thanked God for not studying creative writing and now, write right now I have no idea how to move on. My parents keep telling me that I can be anything I want; sounds exactly as “being somebody” to me.

I have one bottle of vodka in my closet. I use to drink it with my best friends, now I drink it every time someone asks me whether I’ve already made the decision.  You know, it isn’t only about writing, this is about plans themselves. My father says that plans are women’s poetry. I’m a poet. I used to be a poem but unfortunately I’ve lost my words.  I always make plans about future when I am in love.  Now I’m not anymore. I’m (in) low. And all the possible future disappeared with my ex.

This is not going to be about my desperate situation or crying above my lost illusions. This is about how to kick my ass and make a plan for myself and no one else. I guess I will be a ....to be continued.

just left the one who wasn't right

Vždycky mi vadil předpoklad, že na začátku bylo slovo. Slova totiž nikdy nic nezačnou a nikdy nic neskončí. Slova jsou jen nevinné oběti.

Psychologové se domnívají, že slova úzce souvisí s myšlením a pamětí.

Slova jsou jen realizace konceptů.

Langue a parole? Tam rozhodně nemířím. Jdu psát blog. Nechci se opírat o fakta, nesnažím se dělat umění.  Nemůžu se z toho vyspat, tak se z toho zkusím vypsat….Vítejte.

I’ve never liked the assumtion that at the very beginning there was a word. Words can't start things and neither can they end them up. Words are innocent victims. Psychologist believe that words are closely connected with the ability to think and to remember. Words are just realizations of concepts.Langue and parole? No, that's not where I'm heading to.I am going to write a blog. I don't want base my statements on facts, I'm not trying to make a piece of art. I just can't oversleep it so I'm trying to get over it via writing...Wellcome.